Peanutbutter cookies

• 250 g neochuceného burákového másla
• 150 g sušené třtinové šťávy (rapadura/panela)
• 50 g másla/kokosového oleje
• 2 vejce (slepičí/lněná/chia)
• 400 g světlé pohankové mouky
• 1 lžička prášku do pečiva
• ½ lžičky soli
• 1 lžička sušené citrónové kůry
• ½ - 1 lžička mleté vanilky/sušeného zázvoru/skořice
• Voda podle potřeby

Máslo a vejce si vyndáme z lednice o něco dřív, aby získaly tu správnou pokojovou teplotu. Burákové máslo, máslo a třtinovou šťávu utřeme do pěny. Přidáme sůl a koření a řádné promícháme. Pak zapracujeme vejce a nakonec mouku, do které jsme přimíchali prášek do pečiva. Mícháme a mícháme, a proto, že je ta hmota co máme v míse v tomhle okamžiku dost suchá a drobivá, přidáváme postupně a po troškách vodu, dokud nám nevznikne kompaktní těsto. To můžeme dát odpočinout do lednice (zabalené ve fólii tam pár dní vydrží), a nebo z něj rovnou dělat sušenky... Z těsta odebíráme kousky, které rukama vytvarujeme do kuličky (Mě to vychází na dva plechy každý po cca 21 sušenkách a sušenka má něco kolem 23 g, ale proto, že těsto je dobré už i před upečením a u nás doma se najdou tací, kteří ho rádi uždibují, není ten počet pokaždé stejný :-)) Kuličky zploštíme rukou, dnem skleničky a nebo ve stylu klasických amerických peanutbutter cookies vidličkou do kříže. Při pečení ani nevyběhnou ani se neroztečou. Pečeme cca 20 minut v troubě předehřáté na 150°C – horkovzduch, nebo 170°C klasika bez větráku. Po vytažení z trouby necháme chvilku vydechnout na plechu, a pak přendáme na mřížku, kde sušenky vychladnou úplně. Doba trvanlivosti je mi neznámá. Životnost jakýchkoli sušenek totiž u nás není delší než tři dny.

A teď ty varianty. Máslo se dá vyměnit za kokosový olej, což chuťově posune sušenky o kousek jinam, ale vůbec né špatným směrem :-) Stejně tak použití vanilky, zázvoru nebo skořice dává možnost udělat sušenky pokaždé trošku jinačí. Všechny 3 varianty vajec fungují dobře, jen bych se i u chia semínka přimluvila za jeho namletí. Vyhnete se pak všetečným otázkám některých zvědavých jedlíků, co a proč, že je v těch sušenkách za zrníčka.

Buráky jsou v posledních letech zařazené mezi silné potravinové alergeny, ale taky se na ně dá dívat jinak, jako na superpotravinu. Mají vysoký obsah bílkovin, minerálních látek  (zinek, hořčík, vápník...), vitamínů (skupiny B, E...) a bůh ví čeho všeho ještě :-) Posilují nervovou soustavu, snižují riziko vzniku zubního kazu, podporují krvetvorbu a svalový růst, pomáhají při regeneraci... Já osobně si bez louskání burských oříšků nedokážu podzim představit :-)