
Omáčka/polévka z dýně
Někdo se raduje ze své sbírky motýlů, známek, aut(íček), knih všeho druhu.... já zase s uspokojením a úsměvem na tváři pečuji o naší spižírnu. Koukám, jestli jsou všechny sklenice/dózy řádně naplněné až po okraj a nebo jestli už je třeba něco přikoupit/objednat. A jestli bych náhodou ještě nedokázala na těch posledních pět čtverečních centimetrů volné plochy vmáčknout nějakou další dózu/sklenici s nějakou další úžasnou surovinou, kterou jsem ještě neochutnala a nevyzkoušela z ní něco uvařit :-)
Spíš než slohové cvičení na téma co a hlavně proč jíme nebo nejíme, bych tu chtěla napsat pár bodů, podle ketých se řídím při výběru potravin/surovin a taky takový kratší seznam toho, z čeho se u nás nejčastěji vaří.
Dávám přednost lokálnímu a sezónnímu před tím, co k nám doputovalo z velké dálky. Když to ale nejde (at už z finančních důvodů, nebo prostě pro to, že v daném okamžiku není na výběr), tak to prostě nejde :-) Raději nabídnu Anče ke svačině jablko od dědy ze zahrady, než abych jí dala banán. Když ale po společném nákupu odcházíme s Aničkou z obchodu a ona má v ruce pomeranč místo kinder vajíčka, jsem ráda :-) A jen aby nedošlo k nedorozumnění, vůbec to neznamená, že bychom doma neměli žádné z dálky dovezené dobroty... třeba taková kokosová palma v české kotlině asi ještě dlouho nezdomácní, což mi ale nebrání v tom, kokos hojně a s radostí používat. To pak přichází na řadu pravidlo číslo dvě.
Je pro mě důležitá kvalita toho co jím a z čeho vařím pro ostatní, a tak si v naší spižírně našly místo hlavně potraviny označované jako bio/organic. A ať už si každý pod tímhle slovem představí cokoli, pro mě znamená trvale udržitelný způsob hospodaření, úcta k půdě, zvířatům, lidem... sobě :-). Snažím se tedy kupovat a podporovat bio a fairtrade produkci všecho druhu. Někdy to ale nejde, nebo to není tak jednoduché, stejně jako s tou lokálností a sezónností :-)
Před pár lety jsem pořídila jako „nutnou“ :-) výbavu domácnosti mlýnek na obilí. To v praxi znamená, že ve spižírně máme sklenice/dózy naplněné všemi možnými zrny a zrníčky, a když chci mouku/krupici/trhanku..., tak si jí namelu. Někdy se mi ale nechce a mouku/krupici/trhanku... si ráda koupím.
Vzhledem k tomu, že už si ani nepamatuji kdy naposledy jsem vařila z masa, tvoří luštěniny všeho druhu dost podstatnou část našeho jídelníčku, a tedy i spižírny a to jak v suchém a sypkém stavu, tak zavařené v plechu či sklenici a nebo v podobě mouky.
Ráda je střídám a zkouším nová :-) Nejčastěji mám ale doma tahle a někdy i všechna najednou.
Leckterá veverka by si u nás smlsla :-)